Eden a klam - Konec

Blesky křižují oblohu nad nočním Londýnem. Provazce deště spadají do klikatých uliček. Kanály nestačí vodu odvádět a ta vyplavuje spoustu uschlého listí, odpadků a krys. V jedné ze zapadlých ulic stojí starý, špinavý dům. V tom domě, v podkrovní místnosti, na rozvrzané posteli leží mladý muž.
Je mu sotva dvacet let, ale vypadá jako stařec. Jeho bílá, mastná pokožka se napíná přes vystouplé lícní kosti. Modré rty jsou bez krve a stažené do úzké linky. Kdysi nepoddajné vlasy visí zplihle a skráně jsou notně prošedivělé. Ruka, tenká jako hůlka, visí z postele dolů, zakončena zlámanými nehty.
Jediným výrazným rysem obličeje je rudá pulzující jizva ve tvaru blesku na čele. Skrz střechu protéká voda, ale jakmile kapka dopadne na jizvu, vypaří se. Oči má pevně zavřené a bulvy se pod víčky zběsile pohybují, jako by majitel prožíval nějaký bizardní sen.
Na nočním stolku leží brýle a rámeček s fotkou, je na ní usměvavý chlapec se zelenýma očima a krásná dívka se zrzavými vlasy, oříškově hnědýma očima a pihatým nosem. Oba se smějí, jsou šťastní, co chvíli se políbí a radostně mávají na bezvládnou postavu.